BIODYNAMICKÁ MASÁŽ

Biodynamické masáže, které jsou součástí biodynamické psychologie, vychází společně z toho, že tělo a mysl jsou jedno, že žijí v symbióze a fungují jako spojené nádoby, dění v jedné části přímo ovlivňuje dění v části druhé. Pokud je člověk v kontaktu sám se sebou a schopen usměrňovat přiměřeně svoje emoční energie, dokáže předcházet ukládání stresu.

V našem těle existují tkáňová napětí, která jsou emočního původu. Vznikají tím, že dlouhodobě zadržujeme některé impulzy a pocity. Pokud má například člověk chuť uhodit svého panovačného nadřízeného, svaly se v následku zadržení tohoto impulzu stáhnou a doslova drží člověka zpět, aby úderem nevyjádřil svůj vztek. Pokud se tak děje opakovaně, budujeme si tím chronický svalový tonus – napětí, kterého se nedokážeme zbavit ani ve stavu odpočinku.

Sportovní nebo klasická masáž zrelaxuje svaly. Biodynamická masáž dokáže v rozhovoru „maséra s tělem“ v návaznosti na uvolnění svalů přinést i uvolnění spontánního impulzu či emoce. Masér podpoří uvolnění potlačené emoce masáží té části těla, která je v napětí (ztuhlý krk, tlak v trapézu, bolest nebo hučení hlavy, napětí v nohou, podrážděný žaludek atd.) a pomůže organismu dovybít stres a navrátit se do stavu harmonie a rovnováhy. Biodynamický masér vede ve své práci klienta ke smyslovému uvědomování si vlastního těla. Nepokouší se klientovy fyzické ani psychické obrany prolomit. Snaží se pomocí práce s tělem, klientovým vnímáním doteku a prožitkem masáže postupně dotyčného vést k uvolnění se a procítění radosti a otevřít tudy cestu ke sjednocení těla a mysli. Povzbuzuje tak přirozenou seberegulační schopnost organismu – ten je ve stavu naprosté relaxace schopen se sám zbavit napětí prostřednictvím metabolických procesů.

PŮVOD BIODYNAMICKÝCH MASÁŽÍ

Gerda Boyesen byla norská psychoterapeutka, psycholožka a fyzioterapeutka. Biodynamické masáže jsou součástí biodynamické psychologie, kterou G.B. v Norsku a Velké Británii vyvinula a praktikovala do konce svého života. Název biodynamický pochází z bio pro život a dynamický pro pohyb, sílu. Biodynamická masáž je tedy způsob, jak obnovovat přirozenou životní sílu v našem těle.

Porozumění G.B. pro nezbytnost propojení verbální složky a práce s tělem v psychoterapii pocházelo od Oly Raknese, spolupracovníka Wilhelma Reicha, z jehož práce vychází veškeré terapeutické směry pracující s tělem a inspiruje se v ní mnoho integrativních a holistických směrů.

Během své dlouholeté práce s mentálně nemocnými pacienty si G.B. všimla, že pokroky v psychickém stavu klientů často souvisí s jejich schopností fyzického uvolnění autonomního nervového systému (třes, pocení, spontánní pláč atp.). Zaznamenala rovněž spojení fyzického uvolnění se zvýšenou aktivitou peristaltiky (zvuky trávícího systému, zrychlené trávení).

Tento proces „trávení“ emočního stresu v zažívacím traktu nazvala psycho-peristaltikou. K využití těchto procesů jako zpětné vazby průběhu práce začala používat odposlech zvuků z břišní dutiny stetoskopem. Vyvinula různé masážní postupy podporující očistu tělesných tkání od zbytků stresu z nestrávených emočních prožitků.

VAZOMOTORICKÝ CYKLUS

Naše životní energie se pohybuje (stejně jako většina našich tělesných procesů – příjem a vylučování potravy, bdělost a spánek, nádech a výdech, funkce oběhového systému atd.) v cyklech. G.B. jej nazvala vazomotorickým cyklem – jedná se o cyklus, jehož průběhem je: vzrušení organismu, vybití energie a obnovení rovnováhy organismu. Celý cyklus probíhá souběžně na psychické (emoční) i fyzické (svalové, nervové) úrovni. Přerušení nebo nedokončení celého cyklu má za následek nedostatečné odbourání a následně nárůst nejen fyzického, ale i emočního napětí. Časem dochází ke vzniku chronických napětí, která mohou vést k nepohodě, ale i k závažnejším zdravotním obtížím. Cílem maséra je podpořit dokončování vazomotorického cyklu a dopomoci tak klientovi k fyzickému a psychickému vyplavení stresové události a obnovení přirozené rovnováhy organismu. Vazomotorický cyklus se skládá ze čtyř fází, které se dají dobře ilustrovat na příkladu reakce zvířete na ohrožení:
– stažení se a příprava k akci (zajíce na pastvě poleká štěkot psa)
– vyjádření a akce (zajíc napne síly k úprku)
– zklidnění se (zajíc vyhledá bezpečné místo)
– odpočinek a uvolnění (v bezpečí se tělesným třesem zbavuje napětí – krátce si odpočine a poté se vrací k potravě)

V první fázi (stažení se a příprava k akci) prochází organismus tzv. úlekovým reflexem, jakousi šokovou přípravou k boji či útěku – po fyzické, psychické i emoční stránce (stažení svalů, nádech, vybuzená ostražitost, strach). Toto vystresování celého organismu má své opodstatnění v momentě bezprostředního ohrožení a náš organismus má mechanismy, jak zbytkový stres vyplavit, když ohrožení pomine. Okolnosti nás však často přinutí ustrnout ve chvíli úlekového reflexu a nedovolí nám projít zbývajícími fázemi procesu zklidnění se a odbourání stresu. Pokud se nezachováme spontánně a nepřejdeme k akci nebo nevyjádříme emoci, ponecháváme si v těle emoční náboj způsobující nám napětí a stres. Postupně si vybudujeme trvalý bojový postoj, ze kterého se nedokážeme uvolnit. Biodynamická masáž dokáže pomoci organismu zbavit se zbytkového stresu z úleku a přiblížit ho zpět do stavu rovnováhy. Je jedinečná v tom, že dokáže propojovat emoční a psychický obsah s příznakem, který se projevuje tělesně, tedy ve fyzickém postoji, v držení těla, v dechovém vzorci, svalovém spasmu nebo tkáňovém napětí.